V časech habsburské monarchie bylo hlavní a rezidenční město Vídeň velkým lákadlem pro lidi ze všech částí monarchie, zejména pro ty z českých zemí. Česky mluvící obyvatelé přicházeli ve velkém počtu a pomáhali Vídeň utvářet a měnit.

Konference a z ní vycházející publikace se věnují původu dělníků, historii jejich migrace (důvody, způsoby a prostředky atd.) i jejich příchodu do Vídně. Jak dlouho zde zůstali, resp. zda jim bylo umožněno zůstat? Jaké rozdíly a podobnosti existovaly mezi sezónními pracovníky a stálými "emigranty"; mezi jednotlivými profesními skupinami a pohlavími? Jaké důsledky to mělo pro regiony jejich původu?

Čeští pracovní migranti měli různé regiony původu, sociální zázemí a konstrukce identity. Do jaké míry a jak probíhalo konstruování kolektivní identity "vídeňských českých dělníků" a dílčích identit, jako byl "Ziegelböhm"? Jak definovali svůj vztah k "domovskému národu"?

Jak vypadaly akulturační strategie od integrace, asimilace, separace až po marginalizaci v této skupině nebo jejích částech?
Role sčítání lidu s jeho mimořádným mobilizačním potenciálem s ohledem na formování národních identit je vzrušujícím tématem, které stojí za podrobnější prozkoumání. Dělnické spolky, které vznikaly jak transformací řemeslnických spolků, tak nově zakládaných spolků a odštěpováním se od větších frakcí se svými úkoly, členy (dělníky a/nebo dělnicemi) a jim vlastní hierarchií, představují ústřední aspekt dělnického hnutí na konci 19. a počátku 20. století. Důležitým prvkem jsou také způsoby a formy spolupráce mezi českými (dělnickými) spolky a s jinými (dělnickými) spolky (např. německy mluvícími dělnickými spolky ve Vídni), stejně jako vztah mezi českými a německo-rakouskými politickými silami a českou dělnickou třídou ve Vídni.

Dalším komplexem témat, která budou na konferenci diskutována, je výzkum strategií sociálního vzestupu - a také sociálních bariér specifických pro české prostředí ve Vídni. (Důležité v tomto segmentu budou například otázky týkající se generační obměny na trhu práce, role vzdělání, přechodu od sezónních a příležitostných prací ke stálému zaměstnání).
Vhodným tématem by byla také rekonstrukce sociální situace a každodenního života české pracovní síly (imigrantů), zejména žen a dětí. Zajímavé by zde bylo i srovnání s pracovníky jiných etnik. Nabízí se také otázka překryvů a interakcí mezi různými formami diskriminace, sňatkovými strategiemi a porodním chováním, bytovou situací (českých) dělníků ve Vídni, jejich sítěmi sociální podpory a významem sociálního a školského systému.

Lze navrhnout i další témata zabývající se vídeňskými českými dělníky.

Způsoby předkládání příspěvků:
Abstrakty v němčině, angličtině nebo češtině o maximální délce 2 000 znaků a krátký životopis zasílejte Dr. Hildegard Schmoller (hildegard.schmoller@univie.ac.at) a Prof. Lukáši Fasorovi (fasora@phil.muni.cz) do 15. dubna 2024.
Plánuje se zveřejnění příspěvků. Termín odevzdání rukopisů: 31. března 2025.
Pracovními jazyky konference jsou němčina a čeština, simultánní překlad bude zajištěn. Vítány jsou rovněž prezentace v angličtině.
Účast na konferenci je bezplatná. V závislosti na schválení financování mohou být hrazeny cestovní náklady a náklady na ubytování.

During the Habsburg Monarchy, the imperial capital and royal seat of Vienna had a great attraction for people from all parts of the monarchy, especially those from the Bohemian lands. Czech-speaking people came in large numbers and shape and changed Vienna.

This year's SKÖTH conference will focus on the Czech workers who came to Vienna between 1868 and 1918 and lived and worked there. The focus is deliberately on the labour force.
The conference and the publication that follows are dedicated to the origin of the workers, their migration history (reasons, ways and means, etc.) as well as their arrival in Vienna. How long did they stay or were they allowed to stay? What differences and similarities existed between seasonal workers and permanent "emigrants"; between individual occupational groups and genders? What repercussions existed for their regions of origin?

The Czech labour migrants have different regions of origin, social backgrounds and identity constructions. To what extent and how did the construction of a collective identity "Viennese Czech labour force" and partial identities such as the "Ziegelböhm" take place? How did they define their relationship to the "home nation"?
What did acculturation strategies ranging from integration, assimilation and separation to marginalization look like in this group or parts of it?

What were the acculturation strategies in this group or parts of it, which could range from integration, assimilation and separation to marginalization?

The role of the censuses with their extraordinary mobilization potential with regard to the formation of national identities is an exciting topic that is worth examining in more detail.

The workers' associations, which emerged both from the transformation of craftsmen's associations and from newly founded ones, as well as by splitting off from larger factions with their tasks, their members (male and/or female workers) and their inherent hierarchies, represent a central aspect of the labour movement in the late 19th and early 20th centuries. The ways and forms of cooperation between the Czech (workers') associations and with other (workers') associations (such as the German-speaking workers' associations in Vienna) are also an important element, as is the relationship between Czech and German-Austrian political forces and the Czech working class in Vienna.

Research into strategies for social mobility - as well as social barriers specific to the Czech environment in Vienna - is another topic to be discussed at the conference.
(Important in this section would be, for example, questions about the generational change in the labour market, the role of education, the transition from seasonal and temporary work to permanent employment).

The reconstruction of the social situation and everyday life of the (immigrant) Czech labour force, especially that of women and children, would also be a rewarding topic.
A comparison with workers of other ethnic origins would also be of interest here. This also raises the question of overlaps and interactions between different forms of discrimination, marriage strategies and birth behavior, the housing situation of (Czech) workers in Vienna, their social support networks and the importance of the welfare and school system.

You are welcome to suggest further topics that deal with the Czech workers in Vienna.

Submission details
Abstracts in German, Czech or English with a maximum length of 2000 characters and a short bio should be submitted to Dr. Hildegard Schmoller (hildegard.schmoller@univie.ac.at) and Prof. Lukáš Fasora (fasora@phil.muni.cz) by 15 April 2024.
Publication of the contributions is planned. Submission of manuscripts: 31 March 2025.
The working languages of the conference are German and Czech, with simultaneous translation. Presentations in English are also welcome.