Dienstag, 4. Oktober 2016
8.30-9.00 Registrierung
9.00-10.40
Eröffnung der Tagung
Jiří Pešek: Einführungsreferat
Marie Bláhová: Městská historiografie v českých zemích pozdního středověku / Stadtgeschichtsschreibung in den böhmischen Ländern im Spätmittelalter
Peter Johanek: Anfänge und Wandlung städtischer Geschichtsschreibung im mittelalterlichen Deutschen Reich - Formen, Interessenbildung und pragmatische Funktion / Počátky a proměna městské historiografie ve středověké německé říši - formy, zájmové utváření a pragmatická funkce
Diskussion
10.40-11.00 Kaffeepause
11.00-12.40 SEKTION A
Michael Diefenbacher: Die Nürnberger Chronistik im späten Mittelalter und in der frühen Neuzeit / Norimberské kronikářství v pozdním středověku a v raném novověku
Jan Hrdina – Kateřina Jíšová: Historiografické dílo Prokopa písaře v kontextu jeho literární činnosti a pražských dějin 15. století / Das historiographische Werk Prokops des Schreibers im Kontext seiner literarischen Tätigkeit und der Prager Geschichte des 15. Jahrhunderts
Wojciech Mrozowicz: Auf Latein oder auf Deutsch? Mittelalterliche städtische Geschichtsschreibung Schlesiens am Scheideweg / V latině nebo v němčině? Středověké městské dějepisectví Slezska na rozcestí
Wojciech Iwańczak: Město v tvorbě Jana Długosza / Die Stadt im Werk von Johann Długosz
Diskussion
11.00-12.40 SEKTION B
Ferdinand Opll: Stadtgeschichtsschreibung in einer und über eine Residenz in Mittelalter und früher Neuzeit: Das Fallbeispiel Wien / Městské dějepisectví v jedné a o jedné rezidenci ve středověku a raném novověku: Případ Vídně
András Péter Szabó: Die mittelalterliche und frühneuzeitliche Geschichtsschreibung von Leutschau, ein Hauptort der städtischen Erinnerungskultur in Ungarn / Středověké a raně novověké dějepisectví Levoče, hlavní místo městské kultury paměti v Uhrách
Susanne Rau: „Et si Rome estoit la teste du monde, Lyon en estoit le coeur.“ Zur Selbststilisierung Lyons als Metropole in der frühneuzeitlichen städtischen Geschichtsschreibung / „Et si Rome estoit la teste du monde, Lyon en estoit le coeur [A jestliže Řím byl hlavou světa, Lyon byl srdcem].“ K sebestylizaci Lyonu jako metropole v raně novověkém městském dějepisectví
Diskussion
12.40-14.00 Mittagspause
14.00-15.40 SEKTION A
Jaroslav Miller: Městské dějepisectví před rokem 1800? Pokus o vymezení žánru / Stadtgeschichtsschreibung vor dem Jahr 1800? Ein Versuch der Genrebestimmung
Marie Tošnerová: Pamětní knihy měst jako pramen městské historiografie / Die städtischen Gedenkbücher als Quelle der Stadtgeschichtsschreibung
Hana Jordánková – Ludmila Sulitková: Polooficiální a soukromé kroniky a pamětní knihy začátku novověku z královského města Brna / Halboffizielle und private Chroniken und Gedenkbücher aus der königlichen Stadt Brünn zu Beginn der Frühen Neuzeit
Tomáš Sterneck: Strach z „velkých“ dějin? Reflexe historických mezníků první poloviny 17. století v českobudějovických narativních pramenech / Angst vor der „großen“ Geschichte? Die Reflexion der historischen Marksteine der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts in den Budweiser narrativen Quellen
Diskussion
14.00-15.40 SEKTION B
Julia Bruch: „Nun hab ich sollichs alle darum beschryben, damit man ain andermal wiss wie es sey gehandlet worden.“ Zur Konzeption städtischer Chronistik im 16. Jahrhundert / „Nun hab ich sollichs alle darum beschryben, damit man ain andermal wiss wie es sey gehandlet worden [Nyní jsem vše takové o tom popsal, aby se jindy vědělo, jak se to stalo].“ Ke koncepci městského kronikářství v 16. století
Zdzisław Noga: Die Krakauer Chronisten des 16.–17. Jahrhunderts / Krakovští kronikáři 16.-17. století
Krzysztof Ratajczak: The city chronicle of Poznań (1389‒1793) as a source for social research (education, historical knowledge, literacy) / Městská kronika Poznaně (1389-1793) jako pramen pro sociální výzkum (vzdělání, historického vědomí, gramotnosti)
Marcin Grulkowski: Das Problem der Christianisierung Polens, Preußens und Pommerns in der Danziger Geschichtsschreibung der Neuzeit / Problém kristianizace Polska, Pruska a Pomořanska v novověkém gdaňském dějepisectví
Diskussion
15.40-16.00 Kaffeepause
16.00-17.40 SEKTION A
Václav Ledvinka: Staroměstský kancléř Sixt z Ottersdorfu a jeho Kniha o nešťastném osudu Království českého, nejvíce pak stavu městského… / Der Altstädter Kanzler Sixt von Ottersdorf und sein Buch über das unglückliche Schicksal des Böhmischen Königreichs, allermeist dann des städtischen Standes…
Olga Fejtová: Daniel Adam z Veleslavína – historik města a městského stavu? / Daniel Adam von Veleslavín – Historiker der Stadt und des städtischen Standes?
Zdeněk Hojda: Dějiny Prahy v Poselkyni starých příběhů českých Jana Františka Beckovského / Die Geschichte Prags in der Botin alter böhmischer Begebenheiten von Johann Franz Beckovský
Marta Vaculínová: Obraz Prahy v latinských literárních dílech raného novověku / Das Bild Prags in lateinischen literarischen Werken der Frühen Neuzeit
Diskussion
16.00-17.40 SEKTION B
Wolfgang Mährle: Geschichtsschreibung im Spannungsfeld von Politik und Konfession: Die Geschichte der Heiligen Römischen Reichs Freyen Stadt Augspurg (1743/58) von Paul IV. von Stetten / Dějepisectví v poli napětí politiky a konfese: Dějiny Augšpurku, svobodného města Svaté říše římské (1743/58) Pavla IV. ze Stettenu
Wolfgang Wüst: „Stupor Urbis“: Städtische „Events“ in Text und Bild – Einblattdrucke als chronikalische Dokumente / „Stupor Urbis“: Městské události v textu a obrazu – jednotisky jako kronikářské dokumenty
Anna Mikołajewska: „Bonae res neminem scandalizant“ – Christoph Hartknoch (1644-1687) und seine Kirchen-Historia in Zeiten des Umbruchs / „Bonae res neminem scandalizant“ - Christoph Hartknoch (1644-1687) a jeho Historie církve v časech přelomu
Heidi Hein-Kircher: Die Chronik Die Stadt Lemberg während der Epoche der Selbstverwaltung 1870-1895: Die Leistungsschau als Legitimationsstrategie der kommunalen Nationalisierungspolitik / Kronika Město Lvov během období samosprávy 1870-1895: Přehlídka úspěchu jako legitimační strategie komunální nacionalizační politiky
Diskussion
19.00-22.00
Soirée für die Tagungsteilnehmer
Mittwoch, 5. Oktober 2016
8.30-9.00 Registrierung
9.00-10.40
Viliam Čičaj: Meštiansky historik a jeho zázemie v období novoveku / Der bürgerliche Historiker und sein Hinterland in der Epoche der Neuzeit
Jiří Pešek: Kronika česká Václava Hájka z Libočan jako zrcadlo "soudobých dějin" českých měst / Die Böhmische Chronik von Václav Hájek von Libočany als Spiegel der „Zeitgeschichte“ der böhmischen Städte
Alena Sojková: „Praga caput regni“: Praha v záznamech českých městských kronikářů konce 16. století / „Praga caput regni“: Prag in den Einträgen der böhmischen Stadtchronisten am Ende des 16. Jahrhunderts
Lenka Bobková: K oslavě města. Dějiny Ústí nad Labem pozdního humanisty Johanna Augusta Tichtenbauma / Zur Glorifizierung der Stadt. Die Geschichte der Stadt Aussig aus der Feder des Späthumanisten Johann August Tichtenbaum
Diskussion
10.40-11.00 Kaffeepause
11.00-12.40
Kalina Mróz-Jabłecka - Tomasz Jabłecki: Die Stadt Breslau als „Schlesiens curieuse Denckwürdigkeit“? – Schlesische Chroniken des 17.‒18. Jahrhunderts im Vergleich / Město Vratislav jako „Zajímavá pamětihodnost Slezska“? - Srovnání slezských kronik 17.-18. století
Petr Hrachovec: Válka jako „causa scribendi“ městských kronik aneb Žitava mezi stavovským povstáním a předáním Horní Lužice Sasku (1618–1635/37) / Der Krieg als „causa scribendi“ der Stadtchroniken oder Die Stadt Zittau zwischen dem Ständeaufstand und der Abtretung der Oberlausitz an Sachsen
Erika Juríková: Fámy a skutočnosť v deskripciách miest z pera uhorského vzdelanca Mateja Bela (1684-1749) / Gerüchte und Wirklichkeit in den Städtebeschreibungen aus der Feder des ungarischen Gebildeten Matthias Bél
Karl Vocelka: Eine wenig beachtete Quellengattung der Kulturgeschichte der Stadt Wien ‒ Berichte und Dichtungen über höfische und bürgerliche Feste in der Regierungszeit Kaiser Maximilians II. / Málo povšimnutý druh pramene kulturních dějin města Vídně – zprávy a básně o dvorských a měšťanských slavnostech za vlády císaře Maxmiliána II.
Diskussion
12.40-14.00 Mittagspause
14.00-15.40
Jaroslav Ira: Historické monografie českých, moravských a haličských měst jako nástroje pro formování lokální a národní identity (1860‒1900) / Historische Monographien der böhmischen, mährischen und galizischen Städte als Instrumente zur Formierung der Lokal- und Nationalidentität (1800-1900)
Miloš Řezník: Formování novodobé historiografie města: Případ Hradce Králové (1780–1882) / Die Formierung der neuzeitlichen Historiographie der Stadt: Das Beispiel Königgrätz (1780-1882)
Karel Řeháček: Plzeňské pamětní knihy a letopisy / Die Pilsner Gedenkbücher und Annalen
Jaroslav Alt - Blanka Altová: Vytváření a zviditelňování obrazu minulosti města (Kutná Hora na konci dlouhého 19. století) / Die Gestaltung und Sichtbarmachung des städtischen Geschichtsbildes (Kuttenberg am Ende des langen 19. Jahrhunderts)
Diskussion
15.40-16.00 Kaffeepause
16.00-17.40
Tõnis Liibek – Raimo Pullat: Die Sammlung verschiedner Liefländischer Monumente, Prospecte und dergleichen von Joh. Chr. Brotze als wichtige Quelle zur baltischen Stadtgeschichte des 18. Jahrhunderts / Sbírka různých livonských monumentů, prospektů a obdobného Johanna Chr. Brotzeho jako důležitý pramen k baltským dějinám měst 18. století
Brigitte Huber: Das Jahrbuch der Landeshauptstadt München ‒ eine einzigartige Quelle zum städtischen Leben im 19. Jahrhundert / Ročenka zemského hlavního města Mnichova ‒ jedinečný pramen k městskému životu v 19. století
Łukasz Tomasz Sroka: Municipal publications as a source for studies on the history of Galician cities in the 19th century (Krakow and Lviv in particular) / Městské publikace jako pramen pro studium dějin haličských měst v 19. století (především Krakova a Lvova)
Milada Sekyrková: Město a dívčí střední školství aneb Kronika Minervy vypráví… / Die Stadt und das Mädchen-Mittelschulwesen oder Die Chronik des Minerva-Gymnasiums erzählt…
Diskussion
Schlusswort